Proč "hodné holky" často končí samy (nebo s agresory)

Většina žen byla vychována v tom, že čím víc budou dávat, tím víc budou milovány. Věří, že když budou pro partnera dělat první poslední, obětují své koníčky a budou vždy usměvavé, vytvoří si tím bezpečný přístav. Jenže v systemice platí pravý opak. Čím víc se obětujete a čím víc bezhlavě dáváte, tím víc svůj vztah podkopáváte. Být „hodnou holkou“ totiž není ctnost, ale forma pýchy, která vašeho partnera staví do role dlužníka. A dlužníci své věřitele dříve nebo později opustí, protože tíhu toho dluhu prostě neunesou.

Dávání bez braní je skrytá arogance

Když jen dáváte a odmítáte brát zpět, stavíte se v systému nevědomky výš než váš partner. Říkáte tím: „Já jsem ta silná, která má nadbytek, a ty jsi ten chudák, který jen přijímá.“ Tímto chováním partnera kastrujete a berete mu jeho důstojnost. Ve dospělém vztahu musí být dávání a braní v rovnováze. Pokud tuto rovnováhu narušíte svou nekonečnou dobrotou, partner se vedle vás začne cítit malý a neschopný. Aby si zachránil zbytek sebeúcty, buď ze vztahu odejde, nebo začne být agresivní, aby tu vaši „svatost“ nějak vyrovnal.

Jak poznáte, že ve vztahu tvoříte neúnosný dluh

Tento vzorec „obětavce“ často pramení z dětství, kdy jste si musely lásku rodičů zasloužit. Možná jste byly „matkou své matky“ a teď ten samý program nahráváte do svého partnerství. Jenže partner není vaše matka. Pokud se k němu chováte jako k dítěti, které jen opečováváte, přestanete pro něj být ženou. Stanete se pečovatelkou a vášeň v takovém nastavení okamžitě umírá.

Proč agresor přitahuje hodnou holku

V systému nic nezůstane bez vyrovnání. Pokud jste extrémně „dobrá“ a potlačujete v sobě jakýkoliv projev hněvu nebo vlastních potřeb, systém si o to vyrovnání řekne skrze partnera. Často si tak hodné holky vybírají agresory nebo lidi se závislostmi. Agresor v takovém vztahu pouze zhmotňuje ten vztek, který hodná holka v sobě léta dusí. On je tím „stínem“, který ona odmítá vidět. Je to systémový tanec, kde jeden hraje svatého a druhý padoucha, aby celek zůstal v rovnováze.

Cesta k dospělému a vyrovnanému partnerství

Dospělost ve vztahu znamená, že si dva lidé stojí tváří v tvář jako rovný s rovným. Bez zachraňování a bez obětování se. Pokud partnerovi nedovolíte, aby vám vracel to, co mu dáváte, berete mu možnost růst. Skutečná láska vyžaduje pokoru přijímat stejně tak, jako dáváte.

Být „hodnou holkou“ je cesta k osamělosti nebo k toxickému vztahu. Jediný způsob, jak mít funkční partnerství, je dospět a začít hrát podle zákonů vyrovnání.

Vzorec obětavé ženy často pramení z dětství a rodu, a právě jeho kořeny zviditelní rodinné konstelace.